Za všechno může sucho

Regionální agrární komora Pardubického kraje

Za všechno může sucho

V době, kdy budete číst tento příspěvek, budou žně na samém konci. Vlastně můžeme říct, že v letošním roce žně začaly už na jaře – opravdu se místy začalo sekat před 21.6.2018 a může za to sucho. Nezemědělská veřejnost určitě na jaře sledovala pylovou situaci. Žluté bylo naprosto všude a všechno. Ne, opravdu za to nemohla zprofanovaná řepka. Může za to sucho. Zjednodušeně řečeno, rostliny cítily, že jim jde doslova o život, a tak začaly produkovat pyl ve snaze vyprodukovat co nejvíce potenciálních „dětiček“. Včely se mohly radovat také. Včelstvo si dokáže obstarat až 50 kg pylu! No a alergici a my všichni, kteří dokola umývali parapety oken a auta, jsme se radovali už o poznání méně. Přesto z toho ale můžeme i těžit! Všimli jste si letos určitě také naprosto maximálního nasazování plodů ovoce? Větve se lámou pod jejich tíhou. Stromy a keře jsou doslova obalené. Zatímco v roce loňském třeba třešně zmrzly, letos jich bylo opravdu hodně. Sucho také může za to, že vše rychleji odchází. Květiny, které nosí děti na vysvědčení tradičně, odkvetly dávno před zakončením školního roku i o 3 týdny dříve. Sucho je tématem od jara pro všechny. Náš kraj trápí nejvíc na Pardubicku. Za to může podloží, půdy, především ty písčité. Srážky jsou často lokální a tak zatímco závidíme sousedům, šetříme vodou, kde se dá. Nedostatek vláhy není jen letos, ale bohužel ho sledujeme delší dobu a tak se vše sčítá. Hledají se nová řešení, např. zemědělci dostali dotaci – podporu na sucho. Tak jak o zemědělství většina populace neví mnoho, toto je hodně prezentováno v médiích. A tak pláčeme, že je sucho a dostaneme dotace. To je ale nespravedlnost! Pročpak jiní nedostanou dotaci na to, že nevykynulo těsto a nebudou rohlíky? Zdá se vám to přemrštěné? Naopak, často podobné argumenty slýchávám z okolí. Informace jsou zkracovány, někdy i vytrhány z kontextu a výsledek je někdy v té informovanosti zarážející. Nikde totiž nezaznělo, že škody v důsledku sucha za loňský rok byly téměř 8 mld. Kč a dotace pouze 2 miliardy. Nikde nezaznělo, že žádat není tak jednoduché a leckdo na to nemá prostě čas, protože potřebuje pracovat na poli a ne vyplňovat správné kolonky za stolem. Ne každý zemědělec zaměstnává za tímto účelem lidi. Všimli jste si letos, že máme nejnižší nezaměstnanost a platy nám stále rostou? Z čeho by je ten zemědělec zaplatil, pokud by někdo o tento sektor vůbec zájem měl? Kritizovaná řepka, která je jednou z mála ekonomicky zajímavých plodin, na jaře na své výkupní ceně klesala…

Zpět k suchu. Od neinformovaných „znalců“ také často slyším, že za sucho si můžou zemědělci sami. Devastují půdu a ta pak vodu nevsakuje. Vážení přátelé, zdaleka nejsem pamětník, ale i já se na škole učila několika 6 – 9 honný osevní postup (jak jdou plodiny ideálně za sebou). Vojtěška, hnojené okopaniny….. no a proč by měli farmáři set vojtěšku? Pro koho? Zlikvidovaná je převážná většina živočišné výroby – jaká zvířata by tu vojtěšku žrala? To samé s krmnými okopaninami. A víte, proč tu pitvám osevní postup? Protože ten je alfou a omegou kvality půdy. Taky nedáváte 10 let muškáty do stejné půdy. A víte co? Muškáty jsou skvělý příklad. Muškáty pěstujete hlavně kvůli květům. Kvetou hojně, pokud je pohnojíte. Tak je to správně. Pokud hnojí zemědělec a nedej bože ošetří porost proti škůdcům, pokud vůbec může a pokud vůbec má čím – různé zákazy a příkazy – to jsou pravidla, která je často ořezávají a jak říká můj kolega, jsou to mnohdy jen výmysly „mladých zelených mozků“. Se selským rozumem to nemá nic společného. Letos také museli farmáři hlásit ošetření porostů včelařům. Sice nechápu, co si s tou informací většina včelařů počala a k čemu to bylo, ale bylo vyhověno legislativě do puntíků. Možná mají včely na úlech pokyny, kam smí létat a kam ne….nejsem včelař, ale jiní jednoznačně dospěli k závěru, že jim je to k ničemu. Zemědělce to ale zdržuje, protože musí obvolat nebo obeslat 500 včelařů ve svém okolí. Je to číslo naprosto reálné. No a pak oproti plánovanému nahlášenému postřiku nevyjde předpověď počasí a vše je jinak a vynaložené úsilí zbytečné.

Možná by bylo zajímavé si také uvědomit, jak vsakuje vodu beton. Bingo! A slyšeli jste to číslo, kolik nám denně ubývá orné půdy? Naopak přibývá betonových ploch? Je mi úplně jedno, jestli je to 13 nebo 15 ha denně, i tak je to strašně moc. A jsou to nevratné změny, vážení přátelé. Takže než si začneme prstem ukazovat na zemědělce, že půdu ničí protože má těžký traktor a pěstuje jen řepku, zjistěte si prosím správné informace. Věkový průměr je v našem oboru katastrofální, zájem o obor je katastrofální, traktory tedy nahrazují lidi, a řepka? Tu už v první polovině 19. století popsali ve skriptech jako půdu zlepšující plodinu. Věřte, že většina sedláků je slušných a snaží se hospodařit s péčí správného hospodáře a pěstují a chovají snad právě pro Vás, pokud čtete etikety v supermarketech, nebo ještě lépe – jezdíte nakupovat přímo k nim.

Mějte se dobře a buďte nám nakloněni, jsme tu i pro Vás.

Ing. Vanda Rektorisová, Regionální agrární komora Pardubického kraje

RAKPA