PARTNER VŠECH POCTIVÝCH ZEMĚDĚLCŮ

Aktivní zemědělec

Aktivní zemědělec – téma stále živé – naprosto zásadní

Psát uprostřed žní, kdy nevíme kam dřív skočit, o definici aktivního zemědělce,  může právě těm aktivním zemědělcům připadat jako slušná provokace. Jenže, překlopila se nám polovina prvého roku, kdy jsme žádali o zemědělské podpory dle nových podmínek, které budou takto platit do roku 2020. MZe chce, v rámci svého rozumného přístupu k zemědělcům, po nás připomínky a podněty – technické, ale i zásadní, které můžeme v rámci ČR ovlivnit a sami nastavit. A právě jednou z těchto zásadních připomínek, kterou AK prosazovala již v minulém roce, a zůstala nevyslyšena je definice aktivního zemědělce. Definice, dle které jsme dávali jednotnou žádost v letošním roce, je převzatý všeobecný model, který si národní stát může upřesnit (tj. aktivní zemědělec je naprosto každý do hranice přímých plateb 5000,-  €, ať dělá cokoliv a nad tuto hranici také naprosto každý, ať dělá cokoliv – jen s výjimkou několika vyjmenovaných činností). Ale zemědělství není cokoliv, zemědělství je činnost v krajině a v přírodě, která má jako základní cíl dodat kvalitní suroviny pro kvalitní domácí potraviny. To je dle selského rozumu (a pro ty co je opustil i podle Wikipedie) Nenecháme se přece přesvědčit o tom, že zemědělství je o něčem jiném, jen proto, že z hlediska odbytu zemědělské produkce by to starým zemím EU vyhovovalo (krátkodobě i krátkozrace – musíme přece nejen slovně, ale dle činnosti v dnešním světě vidět také sílu minimálně EU jako celku).

To, že jsme v prvém roce převzali všeobecný model definice aktivního zemědělce s tvrzením, že nechceme zemědělcům komplikovat život, je možné pochopit snad z hlediska času na přípravě nových dotačních podmínek. Nevyužít tuto definici ve prospěch už nyní neúplně dokonalé struktury našeho zemědělství by znamenalo dále ustupovat v naší zemi od tradiční struktury pestrého zemědělství jako základního producenta surovin pro obživu národa. To si musíme uvědomit a sami zařídit, nikdo jiný to za nás dělat nebude (nikdo z Bruselu, Moskvy, Vídně apod.).  

AK ČR ve svém posledním usnesení požaduje, aby nad rámec definice byl za současného aktivního zemědělce považován jen ten, jehož příjem zemědělských tržeb bez dotace v minulém roce je vyšší než obdržel zemědělské podpory

- (konkrétně navrhujeme, aby výše přímých plateb nepřesáhla 75% příjmů ze zemědělské činnosti bez dotací a eventuálně přesně jako alternativa k této podmínce - celoroční minimální zatížení 0,3 VDJ/ha. Zároveň požadujeme, aby se to týkalo všech zemědělců od 200 € přímých plateb.

Pokládám za důležité zdůraznit, že sněm AK ČR a jeho usnesení představuje  názor většiny producentů surovin pro obživu národa a největší nevládní organizace. Ještě důležitější je, že tato definice, tak jak je prosazována již delší dobu od OAK UO přes RAK PA až po AK ČR, je ve prospěch všech skutečných zemědělců. Roli nehraje, zda jsou větší, menší či největší, a. s., ZD či SHR.

Je nutné, aby to skuteční aktivní zemědělci pochopili a nenechali se odradit tím, že dojde k větší byrokratizaci. Jsem přesvědčen, že i kdyby se nenašel jiný mechanismus jak prokázat splnění podmínek definice aktivního zemědělce tak, jak požaduje AK, tím, že zemědělec dodá auditorské potvrzení, tak je to na rozdíl od jiných požadavků (například kde může co sít či orat) potvrzení v jeho prospěch. A ten prospěch jde i finančně vyjádřit. Sníží-li se počet žadatelů, tak na ty skutečné, kteří nedělají zemědělství jen pro podpory, zůstane prostředků více. Zůstane tak i více podpor pro skutečné chovatele skotu, pěstitele citlivých komodit i na každého zemědělce, který obdrží SAPSové nebo jiné platby. Takové oddělení zrna od plev, ve prospěch skutečných zemědělců, nám definice aktivního zemědělce umožňuje a je nutné také ji využít. Tím stát zajistí větší podporu klasického zemědělství i pro tradiční krajinu, zaměstnanost, potravinářství i návratnost vložených peněz, v podobě vyprodukované přidané hodnoty. To vše, aniž by přidal korunu navíc, jen tu stávající ještě lépe nasměroval.

Vedle jasného makroekonomického pohledu, který by měl zajímat i daňové poplatníky je i přínos čistě mikroekonomický. Daňový poplatníci by se měli zajímat o tyto pohledy a já už bych nemusel odpovídat na zcestné články o předotovaném zemědělství. Mikroekonomickým přínos tkví v podporách pro skutečné zemědělce a má dnes i často opomíjený morální pohled. Mohu uvést konkrétní příklad:

Je srpnová neděle ráno. Přivstal jsem si, abych dopsal tento článek. Článek, který má apelovat na skutečné zemědělce, aby ve vlastním zájmu věnovali pozornost prosazování definice aktivního zemědělce. Přivstal jsem si i proto, abych vyhodnotil několik předpovědí a meteoradarů, abychom co nejlépe využili techniku a lidi v dalším postupu žní. Když vidím radar, tak ani nevím co si přát. Ať je pěkně do žní nebo srážky na pícniny? Zelené hmoty je už nyní o polovinu méně než v loňském roce. Kdeže je Fond těžko pojistitelných rizik? Prý v Bruselu... A k tomu myšlenky, jak i v této krmivářské výzvě nadále udržet chov skotu. Vždyť tradičně do podhor patří. Bude tam patřit i nadále? Cena mléka se blíží k podnákladovým 7 korunám za litr.

Tím příkladem chci z vlastního pohledu nastínit, že tyto denní starosti a práce skutečně aktivních zemědělců, si přece zaslouží úplně jiné ocenění od státu, než pouhé podání žádosti a dodržení minimálních podmínek, k jejich naplnění.

 

Ing. Leoš Říha

Víceprezident AK ČR a předseda představenstva RAK PA 

Zpět


Webing.cz - webhosting, webdesign Infotip.cz - informaèní a vyhledávací server
Copyright © 2014 - 2020 RAK PA