PARTNER VŠECH POCTIVÝCH ZEMĚDĚLCŮ

Nízké ceny mléka mají dopad i na půdu!

Krize mléka má širší dopady

Současná situace v komoditě mléko je mimořádně závažná. Od ledna 2015 do prosince loňského roku klesla výkupní cena mléka o více než 20 %. Ještě v roce 2015 mlékárny nabízely producentům průměrně 7,5 Kč. Výkupní cena mléka bohužel i nadále prudce klesá. Jen za první čtvrtletí tohoto roku byl zaznamenán pokles o dalších 10 % a  výkupní cena mléka se dostává pod hranici sedmi korun. Při této ceně už nelze mluvit o ztrátové výrobě pod reálnými náklady, ale o dlouhodobě neudržitelné krizové situaci, jež se dotýká i podniků, které za normálních okolností patří mezi nadprůměrné.

Hlavní příčiny „mléčné krize“ jsou známé. Došlo k ukončení režimu mléčných kvót, vyhlášení embarga na dovoz vybraných zemědělských a potravinářských produktů do Ruské federace a na světových trzích došlo k částečnému oslabení poptávky vlivem hospodářských potíží Číny a následkem poklesu cen ropy se snížila koupěschopnost na Blízkém východě.

Takto působící synergii několika negativních vlivů u jiných komodit nenajdeme. V případě ukončení režimu mléčných kvót a vyhlášení ruského embarga se přitom jedná o čistě politická rozhodnutí.

Běžný občan, který se zemědělstvím nezabývá, a kterého tento sektor národního hospodářství nikterak nezajímá, může předchozí odstavec rychle zhodnotit nějak takto: „když to ekonomicky nevychází, tak to nedělejte“, anebo „mně nikdo taky dotace nedává a navíc na pultech máme všeho dost“. Ostatně na první pohled se to tak skutečně může zdát. Jenže celé je to mnohem složitější a podobným myšlením si zaděláváme na mnohem větší problém v budoucnu nejen sami sobě, ale především příštím generacím.

Nikomu asi nevadí, že další propad tuzemské živočišné výroby (která je oproti vyspělým zemím Evropské unie na mnohem nižší úrovni) je v rozporu s Programovým prohlášením současné koaliční vlády a také směřuje proti záměrům nedávno schválené Strategie Ministerstva zemědělství pro vývoj sektoru do roku 2030. Lidé si už bohužel zvykli brát podobná prohlášení a dokumenty s nadhledem. Nesplněné sliby a nerealizované politické programy se bohužel v našem státě staly „evergreenem“.

Řada lidí bohužel ekonomickou výkonnost země a jednotlivých odvětví stále poměřuje množstvím akcí v letácích, nezajímá je, odkud zboží pochází ani, jestli je kvalitní. Rozhodující je cena. Běžný spotřebitel si neuvědomuje, že chovatelé dojného skotu jsou významným zaměstnavatelem na venkově a přispívají také k vytváření pracovním míst v navazujících oborech včetně potravinářství a maloobchodního prodeje. Další prázdné kravíny na venkově běžnému spotřebiteli víkend na chalupě ve vylidněné vesnici vlastně nakonec až tak nepokazí. Kompost z travního mulče se konec konců čichá lépe, než hnůj či kejda a k romantickému krásnému životu na obydleném venkově s kulisou paseného mléčného skotu není problém vycestovat občas do Rakouska, Bavorska, Švýcarska a podobně. 

Běžné spotřebitele a tedy všechny obyvatele České republiky by ale už měla určitě zajímat tzv. potravinová soběstačnost naší země. Ano, dnes je skutečně možné dovézt téměř cokoli odkudkoli. Proč ale základní potraviny nedováží hospodářsky vyspělé země EU (mezi které by alespoň historicky měla patřit i Česká republika) a proč si je naopak sami vyrábějí? Proč tyto země tak lpějí na svých potravinách a na svých zemědělcích? V dnešním světě, který charakterizuje nestabilita meteorologická (změna klimatu, období sucha, přívalové deště, povodně, tsunami) a nestabilita politická (uprchlické vlny, válečné a obchodní konflikty, embarga, fluktuace cen fosilních paliv) je zřejmé, že se může ze dne na den stát, že tu nebude problém s přebytky, ale primární bude zajistit domácí trh. 

Zpět


Webing.cz - webhosting, webdesign Infotip.cz - informaèní a vyhledávací server
Copyright © 2014 - 2020 RAK PA